Homolka

Plzeňský lesopark na Homolce je se svou naučnou stezkou ideální na dny, kdy chceme do přírody, ale nikam daleko, nebo nemáme příliš času. Je v dosahu několika linek MHD a procházka zabere hodinu až dvě. 


Naučná stezka se 13 zastaveními začíná pár metrů od konečné tramvaje č. 2. Je poměrně dobře značená, šipky s obrázkem veverky jsou snad u každé zatáčky. Jednotlivé tabule od sebe nejsou příliš vzdáleny ale ani na sebe bezprostředně nenavazují, pro děti je tedy zážitkem i hledání cesty k dalšímu stanovišti. 
Na tabulích se dozvíme jak zajímavosti z okolí, tak je pro děti připraven úkol - hledat něco v okolí, rozpoznávání zvířat, stromů, hledání stejných obrázků, stromofon, dřevěný xylofon. Bohužel některé prvky jsou poškozené (např. u Veverkoměru jsou již nějaký čas odloupnuta některá zvířata).

dřevěný xylofon

V parku je příjemné hřiště, stezka která přímo vábí k vyzutí bot a chůzi naboso a prvky kde si můžou zacvičit i rodiče. Pokaždé se nám povedlo zahlédnout různé druhy ptáků i několik veverek. 

Nelítostný pravěk

Výstavu Nelítostný pravěk v Západočeském muzeu můžete navštívit do 19. června 2016.
Není příliš rozsáhlá ale příjemně jste tu strávili něco přes hodinu. V sále panuje přítmí, což naše děti přijaly s nadšením ale některé by se nemusely cítit příjemně.
Ihned u vstupu do výstavní síně nás uvítaly hlídačky a mamut. Překvapila mě jeho velikost, vždycky jsem si ho představovala mnohem kolosálnějšího (znáte olifanty z Pána prstenů?).                             
Naproti hodující šelma. No, nic pro citlivé povahy. Kromě modelů šelem jsme si prohlédli modely pravěkého hmyzu a rostlin a také reálné nálezy např. zubů.
Expozice jení jen procházkou mezi exponáty, i když tu dětem zatraktivnila dřevěná lávka která ji dělila. Předpokládám spolupráci s Dinoparkem, protože kromě stánečku se suvenýry u vchodu dostaly děti i tematické omalovánky, které si mohly vybarvit v dětském koutku.
Ten je od vlastní výstavy oddělen poměrně silným a těžkým závěsem, takže hrající si děti neruší ostatní návštěvníky. Koutek je poměrně minimalistický - stoly, pastely a tematické puzzle různé obtížnosti, ale na oddechnutí před dalším soustředěním cestou zpátky ke vchodu/východu úplně stačí. 

Kdo si v dětském koutku vybere příliš složitou skládačku, může vytvořit třeba zajímavou abstrakci

Pokud vaše dítě pravěk zajímá, myslím že ho výstava zaujme, i když pro aktivnější děti bude Dinopark asi lepší volbou.
Za vstup zaplatí dospělý 120, zlevněné stojí 70,- a rodinné 340,- (2+2, třetí a další dítě za příplatek 20,-).

TRIK digitální hřiště pro zvídavé děti

Tak tuhle výstavu jsme stihli až ve finále (končí 24.4.2016) i tak jsme si ji užili plnými doušky.
Depo 2015 je pár minut pěší chůze od Hlavního nádraží v Plzni, je to příjemná procházka po břehu řeky.
Hned u vstupu nás uvítala milá slečna, ukázala kam si můžeme odložit bundy a nechala nás se rozhlédnout místo aby vychrlila spoustu informací. Jednotlivé prvky jsou v černých stanech označených číslem a popisem instalace, uprostřed je Interaktivní hřiště a Vlak, několik židliček pro dozor. I když u středových instalací je prosba o zutí bot, všudypřítomný prach (jsme v bývalém depu MHD) pokrývá původně černé koberce. Však děti přebíhají od jedné k druhé. Opravdu není dobrý nápad dát dětem světlé nebo hodobožové oblečení, je to hřiště a pole toho oděv při odchodu vypadá.


WroArt / Paweł Janicki a Dominika Sobolewska – Malování světlem / Painting With Light
No, hned první stan jsme příliš nepochopili. Malování světlem fungovalo ale nikomu z nás se nepodařilo přijít na princip, děti tyčí i svítícími koulemi spíš šermovaly, než aby jimi malovaly.

SandyStation – Zeměkoule
Druhý stan na tom byl o moc líp. Interaktivní pískoviště sice nepříliš rozlehlé ale v jednu chvíli si tam hrálo celkem svorně přes 10 dětí. Pískoviště má několik programů, které lze přepínat pomocí klávesnice umístěné na stojanu v rohu pískoviště. Můžete tvořit oceán a ostrovy, vrstevnice, nechat přeběhnout kobylky a, co bylo nejoblíbenější, tvořit sopky. Pokud v tomto módů děti z jemného, hmatově moc příjemného písku vytvořily kopec a chvilku vyčkaly, začal dýmat a nakonec z něj vytékala láva.

3DSense – Proteus
Opět stan ve kterém je tma. A plátno s planetami, meteority, mlhovinou... vlastně ne plátno, ale na dotyk příjemná elastická látka. Dětem chvíli trvalo než překonaly ostych, po látce nejezdily lehkým dotykem jako např. po tabletu ale přitlačily. A potom se začaly dít věci, ovlivňovaly gravitaci, tělesa měnila dráhy, vlétala do jimi vytvořeného ohniska.



3DSense – Bludiště Sphero
Bludiště s kuličkou. Řeklo by se že nic extra. Ale ne, i zde máme technologie. Takže se kuličkou pohybovalo pomocí pohybů ruky nad senzorem umístěným vedle bludiště.

Divadlo Alfa - Černé divadlo
Obléci si černý hábit a stát se loutkou. Navíc promítanou na obrazovku před stanem. Menší děti to moc nezaujalo, školačka si vyzkoušela všechny.

SandyStation – Město v pohybu
Bílá plocha a několik barevných kostek. A mezi kostkami vznikají tramvajové koleje, silnice a trasy trolejbusů.
Náhodou jsme zjistili, že krom kostek instalace buduje trasy i k odloženému foťáku nebo lopatičce.

WroArt / Dominika Sobolewska – RGB
Už nejsme ve stanech. Velké plastové kostky vhodné k prolézání v červené, zelené a modré barvě. Děti názorně vidí že smícháním červené a modré vznikne... opravdu fialová.

Petr Bakoš - Vlak

BGB kostky jsou obehnané kolejemi. A jezdí tam vlak. Na něm děti. Chvíli mám pocit že nic dalšího na výstavě vidět nemuseli a byli by spokojení.

WroArt / Paweł Janicki a Dominika Sobolewska – Interaktivní hřiště / Interactive Platform
Zde o ten pocit přicházím. Plocha z měkkých barevných čtverců vydává zvyky když se po ní děti pohybují. Na obrazovce navíc vidí přes které čtverce přeběhly, a které daný tón vydaly.

TRIK rozhodně stál za to. Navíc krom deklarovaného vstupného dospělý 80,- / děti (nad 3 roky), studenti, senioři 50,- bylo v nabídce vstupné rodinné 2 dospělí + jedno až tři děti za 200,-